Lékárničky

Opět jedna historka z Absurdistánu Českého:-)

Před asi čtyřmi roky jsme si já a můj syn, v souladu s tehdy novou
vyhláškou, vyměnili autolékárničky, v ceně cca 250 Kč/kus. Dnes jsem se
dočetl, že se chystá zákon, který nařídí opět jejich výměnu, údajně kvůli
prošlé čtyřleté expirační době.

Mám takový skromný dotaz. Může mi někdo z připravovatelů tohoto zákona
vysvětlit, jak se po čtyřech letech změní termoizolační vlastnosti
termoizolační fólie, nebo jak se za stejnou dobu změní schopnost nůžek
stříhat náplast nebo obvaz? To si nedovedu představit, byť jsem
vysokoškolsky vystudovaný technik. Vždy jsem měl za to, že termoizolační
fólie má zabránit unikání tělesného tepla, že nůžky jsou v lékárničce pro
stříhání a nikoli kvůli jejich sterilnosti.

Ostatně ani s tou sterilitou obvazů, náplastí, škrtidla a resuscitačních
roušek to není v případě úrazů při autohaváriích tak zcela jednoznačné a
pravdivost záměru zabránění infikování utrpěných poranění není jednoznačná.
Již sám mechanismus poranění v případě autohavárie neprobíhá ve sterilním
prostředí a sterilními předměty, takže ještě dříve než dojde k ošetření rány
je tato již infikovaná.

Jestliže při resuscitaci provede dýchání z úst do úst osoba s infekční
plicní chorobou, žádná desinfikovaná rouška nezabrání přenosu infekce.
Taková desinfikovaná rouška nezabrání přenosu plicní infekce ani v opačném
směru, takže při tomto úkonu je stejně ohrožen i poskytovatel první pomoci.
Nebo snad nějaký náš zákon zakazuje poskytnout dýchání z úst do úst nějaké
skupině občanů?

Jako báňský inženýr jsem musel absolvovat i školení na HBZS v Ostravě -
Radvanicích, kde nás školili lékaři s praxí při zachraňování životů při
důlních haváriích. Ti nám vštěpovali zásady, že prvotní při poskytování
záchrany je zabránění ztráty krve a následně podpora plicní ventilace a
obnovení srdečních funkcí Učili nás, že pokud nezabráníme vykrvácení, tak
postiženou osobu nezachrání již nikdo a ničím na světě, takže je lepší
zabránit krvácení třeba i posmrkaným kapesníkem a že dnešní medicína se
dokáže s případnou infekcí vyrovnat, nedokáže ale napumpovat do mrtvoly
novou krev.

Takové druhé přirovnání. Naše zákony obecně ukládají každému občanovi
poskytnutí první pomoci v případě, že se vyskytne v místě nějaké nehody, ale
se vší lidskou moudrostí nestanoví, že to mohou učinit jen sterilními
prostředky. To by totiž automaticky znamenalo, že každý občan musel být na
kterémkoli místě a v kteroukoli dobu vybaven lékárničkou se sterilními
prostředky a že by si musel lékárničku pravidelně po uplynutí expirační doby
měnit. Nelze se proto našim občanům divit, že velmi často jsou neteční vůči
zraněným osobám a místo poskytnutí pomoci raději z místa nehody zmizí, nebo
dělají, že nic nevidí.

Za třetí. Jak by postupovaly naše orgány v případě, že by kontrolovaly
vybavení automobilů cizinců, kteří by neměli provedenu výměnu autolékárniček
podle tohoto nesmyslu, protože u nich tyto normy neplatí? To je bude někdo
při přejezdu hranic informovat o nutnosti koupit si novou lékárničku, nebo
jim to bude prominuto a tím budou naši občané znerovnoprávnění před našimi
zákony.

Tak se mi zdá, že kromě proslulé plzeňské právnické fakulty musí někde
existovat ještě i podobná lékařská fakulta plodící podobně uvažující
zdravotníky jako PF v Plzni plodila právníky. Ale možná je to tím, že mám
jen technické vzdělání a že naši páni profesoři nám vštěpovali, kromě
technických a přírodovědných věd i zásady logického uvažování.

Věřím, že by se výrobcům lékárniček takový zákon líbil a že by za takový
nesmysl silně lobbovali. Stejně si myslím, že připravovaný zákon o povinné
výměně autolékárniček je jejich práce. Jen kdyby bylo v naší republice asi 3
mil. registrovaných motorových vozidel a nová lékárnička stála jen 150 Kč,
tak je to bratru 450 000 000 Kč co čtyři roky, aniž by se nějak starali o
odbyt, protože ten by jim zajišťoval stát, dokonce formou zákona. A navíc a
především, protože by se nejednalo o státní výdaje, ale výdaje soukromých
osob, nemuseli by být výrobci ani obtěžováni výběrovým řízením.

P S.

Náš hlavní inženýr na dole Gottwald měl takové pořekadlo: 

Přírodní pohromy, války, havárie a nemoci jsou tragédie, ale skutečnou katastrofou je
iniciativní a pilný blbec! V posledních pár letech mi připadá, že je to
situace v našich zákonodárných orgánech, před nimiž nás zatím ani Pán Bůh
nebyl schopen uchránit!

V Havířově 10. 7. 2014